Mořské proudy
Publikováno 28.12.2010Vložil Duke
Mořské proudy jsou pohyby vody voceánech. Rozlišují se povrchové a hlubinné proudy, které jsou mohutnější. Nás jako rybáře zajímají hlavně ty hlubinné, protože tyto proudy způsobují přísun potravy do určitých míst a tím je zaručen výskyt ryb. Tyto místa si rybáři obvykle označují jako waypoints, protože se zde velmi často podaří nějaký mimořádný úlovek. Povrchové proudy vznikají důsledkem větrné činnosti a rotací Země. Působí zejména na hladině moří a oceánů. Hlubinné proudy jsou způsobeny rozdíly ve slanosti a teplotě mořské vody. Hlubinné proudy se pohybují velmi pomalu. Mořské proudy významně ovlivňují podnebí a počasí.
Trochu historie
Proudy vody neputují mořem jen tak pro nic za nic. Mořský proud totiž dokáže zeslabit klimatické rozdíly mezi jednotlivými částmi planety a výrazně ovlivňuje výskyt ryb voceánu. Jenže paradoxně globální oteplování tato proudění nezanedbatelným způsobem oslabuje. Golfský proud byl ještě před 50lety otřetinu silnější, než je tomu dnes. Historie se opakuje nejen vlidských dějinách, ale ivživotě samotné planety Země. Zhruba před 55miliony let se na naší planetě velmi zvýšila sopečná činnost. Vovzduší se tak objevilo obrovské množství oxidu uhličitého a metanu, uvolňovaného při tání zamrzlých rašelinišť (podobný proces dnes probíhá vtajze). Oba plyny totiž hrají zásadní úlohu při vytváření skleníkového efektu a následném zvyšování průměrných teplot. Na nějakou dobu se tak zvýšila průměrná teplota Země až odeset stupňů celsia. Následné změny klimatu pak vedly nejen ke zvýšení mořské hladiny, ale ikvyhynutí stovek živočišných irostlinných druhů. Dokonce se obrátily imořské proudy! Zatímco před touto změnou, která nese označení Paleocenskoeocénské teplotní maximum, hlavní proudy směřovaly na jih, po ní si to namířily přímo kseveru. Přestože globální teplota se zvýšila, vněkterých částech země se naopak ochladilo.
Jak vznikají mořské proudy
Motorem mořských proudů je slanost mořské vody, a její teplota. Stálý koloběh a pohyb vody voceánech a mořích vhorizontálním a ve vertikálním směru. Hlavními příčinami mořských proudů jsou vítr nad povrchem moře, tlakový gradient ve vodě, přílivové a odlivové síly Měsíce a Slunce. Směr mořských proudů je určován zemskou rotací a směrem pravidelných větrů. Lze rozlišit horizontální povrchovou a hlubokomořskou cirkulaci mořské vody, spojenou do jednoho systému vertikálními sestupnými a vzestupnými proudy vodních mas. Pokud začnou ve velkém tát „sladké“ ledovce, a ony už nějakou dobu opravdu tají, slanost mořské vody poklesne a „motor“ se může zadřít. Odhaduje se totiž, že devadesát procent veškeré sladké vody na světě je uvězněno právě vpolárních ledovcích. Intenzitu mořských proudů měří vědci již od roku 1957.Provádějí to vrůzných hloubkách oceánu podél pětadvacáté rovnoběžky od Bahamských ostrovů po Maroko.
Slábnutí golfského proudu
Scénářů a teorií, které popisují fatální změny zemského klimatu a sním spojené důsledky pro lidstvo, je bezpočet. Mnohé si dokonce navzájem iodporují. Pravdou však je, že klima snámi vposledních letech hraje podivnou hru. Odpůrci teorie globálního oteplování často tvrdí, že se jedná jen omomentální a přirozený výkyv klimatu. Ani to se samozřejmě nedá vyloučit, stejně jako to, že problém zpomalování Golfského proudu je vpodstatě rovněž přirozené. Jenže, není už těch přirozených výkyvů vposlední době příliš? Je dokázáno, že síla Golfského proudu přirozeně kolísá, tvrdí ti, kteří steorií zeslabovaní Golfského proudu nesouhlasí. Aje tomu skutečně tak, jeho kolísání probíhá ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jenže, pokud by cykly přicházely tak, jak by měly, Golfský proud by měl od 70.let minulého století postupně sílit. Měření však dokazují pravý opak a to norské rybáře velmi zneklidňuje.
Příčinou může být iropná katastrofa
Za možnou příčinu se považuje inedávná ropná katastrofa vMexickém zálivu. Navíc prý byla díky tomu část Golfského proudu zablokována 400kilometrů východně od pobřeží Jižní Karolíny. Tato změna může vést krychlým klimatickým změnám. Jeho rychlost podle vědců za poslední léta klesla na polovinu, což znamená, že kbřehům Evropy Golfský proud přinese dvakrát méně tepla než tomu bylo dříve. Zatím jsou prvními signály odůsledcích oslabení Golfského proudu velmi nízké teploty ve středním Rusku. Zajímavé je, že Američané sodvoláním na satelitní snímky NASA tvrdí, že Golfský proud, který funguje jako životodárné „ústřední topení“ pro Evropu, je letos po 18letech oteplování silnější než kdy dříve.
Golfský proud nejvíce ovlivňuje výskyt ryb vNorsku
Teplý mořský proud vAtlantském oceánu se nazývá Golfský proud. Vzniká vMexickém zálivu účinkem Yucatánského a Floridského proudu, je posilován iAntilským proudem. ZFloridského průlivu pokračuje podél pobřeží Severní Ameriky kmysu Hatteras a dále kNewfoundlandu, kde se stýká schladnými proudy Labradorským a Východogrónským. Na styku proudů pásmo Cold Wall sčetnými mlhami a bohatými lovišti ryb. Od Newfoundlandu pokračuje napříč Atlantským oceánem jako Severoatlantský proud, omývá pobřeží Velké Británie, Islandu, Norska, poloostrov Kola, západní pobřeží ostrova Špicberky. Při pobřeží Floridy dosahuje rychlosti až 5námořních mil/hod., umysu Hatteras přenáší přes 55mil. m3 vody za sekundu a uVelké Británie 7mil. m3/s. Vcelém průběhu je Golfský proud vzhledem kokolním vodám teplejší (umysu Hatteras o3°C, mezi Velkou Británií a Islandem o7– 9°C, vNorském moři o4– 8°C, vSeverním moři o5– 8°C). Vlivem Golfského proudu Norské a Barentsovo moře většinou nezamrzají, pro lodi jsou přístupné přístavy Bodo, Narvik, Tromso vNorsku a Murmansk vRusku po celý rok, ikdyž na pevnině může teplota klesat až na–35 stupňů. Golfský proud výrazně otepluje atmosféru; zvýšený výpar ovlivňuje výši srážek vEvropě.
Pozor na vlny
Vlny na mořské vodě mají svou výšku a délku, která výrazně ovlivňuje bezpečnost a komfort rybolovu. Výšku vlny zjišťujeme vzdáleností mezi nejvyšším bodem hřbetu a nejnižším bodem prohlubně. Délka vlny je vzdálenost mezi dvěma hřbety. Pokud se objeví vysoké, rychle po sobě jdoucí vlny, tak raději na rybolov vůbec nevyjíždíme. Když se vlnobití dostane do mělčí vody, ve tvaru vln dochází ke změnám, se zmenšováním délky vlny stoupá jejich výška. Hřbet vlny se láme a přepadává. Rychlost vodních částeček hřbetu je rychlejší než rychlost vlny a hřbet ztrácí stabilitu a překocuje se. Lámáním a překocením hřbetu voda strhává vzduch a putuje ke břehu jako masa provzdušněné vody. Kzlomení hřbetu může dojít dále od linie břehu nebo blízko upobřežního srázu. Vtomto druhém případě má příboj obrovskou sílu, rovnající se až metrickým centům na cm2. Proto nárazy příbojových vln do pobřežního srázu způsobují jeho obrušování. Na mírně svažitých plážích pozorujeme, že se vlna láme daleko od břežní linie, tam, kde je hloubka vody přibližně 1,3krát větší než je výška vlny. Prakticky to znamená, že se charakteristická linie pěny zlomených vln vytvoří při vlnách oněco vyšších než 1m vhloubce kolem 1,5m. Zkušení rybáři mohou podle toho snadno odhadnout hloubku moře idále od břehu.
Autor: Michal Simčo
Foto: Anne Olsen, Michal Simčo, wikimedia.org
